|
|
Polyfunkční centrum občanských aktivit
Hladíková, Martina ; Hubáček, Petr (oponent) ; Hubáčková, Blažena (vedoucí práce)
Polyfunkční centrum se nachází v Brně v Masarykově čtvrti. Stávající, původně vojenské objekty budou využity jako prostor pro shromažďování místních obyvatel, různé kulturní akce a jiné zájmové aktivity a kroužky pro občany všech věkových kategorií. Zároveň by centrum mělo sloužit jako zázemí pro park na Kraví hoře, který s ním sousedí.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Kopečková, Petra ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh respektuje a zároveň využívá svažitost pozemku, snaží se rozdělit nenásilnou formou dva různé světy-město a volnou krajinu. Podélná hmota řadové zástavby uzavírá zahrady stávajících domů na ulici Pastviny. Vytváří tak pomyslný práh do volné krajiny. Dále stoupají solitéry rozvolněně směrem k lesu a jsou natočeny podle os, které vytváří stávající zástavba. Koncept řadových domů je založen na motivu arkýře, který se objevuje také u bytových domů. Je vložen do volného prostoru mezi domy, čímž vzniká v prvním podlaží průhled do zahrady přes prosklenou jídelnu. Umožňuje tím kontakt ulice, domu a zahrady. Komplex je dále řešen formou šesti samostatně stojících bytových domů s 55 byty a společnými podzemními garážemi. Domy jsou rozděleny do dvou hnízd po třech objektech. Téměř každý byt má minimálně jeden soukromý venkovní prostor- předzahrádku, lodžii, terasu. Hlavní myšlenkou návrhu bytových domů je orientace vstupů do společného prostoru, kde se lidé setkávají. Domy díky tomuto prostoru mezi sebou komunikují. Výhledy do okolní krajiny umožňují lodžie, arkýře a terasy umístěné na fasádě nad sebou, Tyto prvky se v komplexu objevují několikrát a dělají hmotu plastičtější, oživují ji. Okolí domů tvoří zeleň, která navazuje na předzahrádky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Propojenost online a offline sociálního prostoru: vliv sociálních sítí na jejich uživatele
Pauzová, Tereza ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje propojenosti online a offline sociálního prostoru, podpůrným profilům, vlivu sociálních sítí na uživatele a pocitům, které se v souvislosti s používáním sociálních sítí u uživatelů objevují. Cílem práce je zodpovědět tři výzkumné otázky: (1) jak respondenti nahlížejí na prezentaci uživatelů na Instagramu, (2) jak vnímají tzv. podpůrné profily, resp. profily, které poukazují na možné odlišnosti online a offline sociálního prostoru a (3) jaké pocity se u uživatelů během používání Instagramu objevují a kde jsou možné negativní a pozitivní dopady sociálních sítí. Teoretická část se zaměřuje na základní teoretická východiska pojící se s problematikou, tedy sociální sítě, sebeprezentaci a též identitu, dále se věnuje důsledkům používání sociálních sítí a podpůrným profilům. Praktická část se věnuje zodpovězení výše zmíněných otázek. Metodou získávání dat je polostrukturovaný rozhovor, dotazníkové šetření a expertní rozhovor. K analýze dat je použita tematická analýza a statistická analýza. Výsledky práce ukazují, že se lidé prezentují v lepším světle, podpůrné profily jsou mezi uživateli populární, většina dotázaných je vnímá pozitivně a domnívá se, že mohou někomu pomoci. U respondentů se v souvislosti s používáním Instagramu objevují primárně pozitivní pocity, negativní pocity...
|
|
|
Kuřáci, šňupáci a cigaretáři: Reprezentace konzumentů tabákových výrobků ve veřejném prostoru v letech 1864 až 1914
Holíková, Tereza ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza dobového diskurzu konzumace tabákových výrobků v českých zemích mezi lety 1864 a 1914 se zaměřením na jednotící a distinkční potenciál tabáku. Práce si klade za cíl představit, jak byl vnímán konzument tabáku, ať se již jednalo o kuřáka dýmky, doutníků či v této době nově strojově vyráběných cigaret, nebo o osoby šňupající tabák, označované zpravidla jako šňupáci. Zabývá se reprezentací fyzické podoby příznivců tabáku v dobových pramenech, ale také jejich charakteristických vlastností. Zároveň se pak práce pokouší nastínit, jak bylo vnímáno kouření či šňupání tabáku u žen a dětí. Úkolem práce je také postihnout, s jakou sociální distinkcí se v daném období konzumace tabáku spojovala a jak ji vnímaly jednotlivé sociální skupiny. Součástí výzkumu je také analýza reprezentace dobového sociálního prostoru a jeho členění ve vztahu k tabákové konzumaci. V neposlední řadě se pak práce zaměřuje také na prolínání eugenického diskurzu do dobového tabákového diskurzu. Předmětem analýzy pak není jen široké spektrum dobových monografií a periodik, zabývajících se tématikou tabákové konzumace, ale práce analyzuje také vybrané dobové ilustrace reprezentující tabákovou konzumaci. Zdroj těchto ilustrací představují především Humoristické listy.
|
|
|
Relation of culture to the social space of Prague (on the example of Slovak and Hungarian minorities)
Mészárosová, Marianna ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Botiková, Marta (oponent) ; Červinková, Hana (oponent)
Vzájemná vazba prostoru a kultury je ústřední otázkou disertační práce. K interpretaci této vazby autorka přistupuje prostřednictvím aktuálních atributů etnické identity vybraných cílových skupin, kterými jsou slovenská a maďarská menšina žijící v Praze. Cílem práce je vymezení relevantnosti a unikátního zastoupení prostorového a kulturního fenoménu v rámci současné vazby, včetně určité míry pozorovatelnosti tohoto vzájemného spojení. Hypotéza dizertační práce představuje kulturu jako prostorově nevázanou a fenomén prostoru jako médium, které ovlivňuje intenzitu zájmu o vlastní etnoidentifikační znaky. Ověření této hyptézy autorka uskutečňuje v sociálním a virtuálním prostoru na základě zaznamenaných diskurzů. Diskurzy, roztříděné na tématické kategorie, reprezentují nejčastěji se vyskytující atributy etnicity a etnické identity zkoumaných skupin. V empirické části práce obsažená analýza a intepretace diskurzů je doplněna teorií artikulace. Obsáhlejší vymezení aplikovaných teoretických přístupů, společně s terminologií, výzkumnou metodikou a etikou, resp. netiketou se nachází v teoreticko-metodologické části. Charakteristika Prahy a zvolených cílových skupin, Slováků a slovenských Maďarů, je znázorněna jednak z perspektivy historických a kulturně-společenských událostí a jednak ve smyslu současné...
|
|
|
Kuřáci, šňupáci a cigaretáři: Reprezentace konzumentů tabákových výrobků ve veřejném prostoru v letech 1864 až 1914
Holíková, Tereza ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza dobového diskurzu konzumace tabákových výrobků v českých zemích mezi lety 1864 a 1914 se zaměřením na jednotící a distinkční potenciál tabáku. Práce si klade za cíl představit, jak byl vnímán konzument tabáku, ať se již jednalo o kuřáka dýmky, doutníků či v této době nově strojově vyráběných cigaret, nebo o osoby šňupající tabák, označované zpravidla jako šňupáci. Zabývá se reprezentací fyzické podoby příznivců tabáku v dobových pramenech, ale také jejich charakteristických vlastností. Zároveň se pak práce pokouší nastínit, jak bylo vnímáno kouření či šňupání tabáku u žen a dětí. Úkolem práce je také postihnout, s jakou sociální distinkcí se v daném období konzumace tabáku spojovala a jak ji vnímaly jednotlivé sociální skupiny. Součástí výzkumu je také analýza reprezentace dobového sociálního prostoru a jeho členění ve vztahu k tabákové konzumaci. V neposlední řadě se pak práce zaměřuje také na prolínání eugenického diskurzu do dobového tabákového diskurzu. Předmětem analýzy pak není jen široké spektrum dobových monografií a periodik, zabývajících se tématikou tabákové konzumace, ale práce analyzuje také vybrané dobové ilustrace reprezentující tabákovou konzumaci. Zdroj těchto ilustrací představují především Humoristické listy.
|
|
|
Fitness centrum jako náplň volného času. Srovnávací výzkum mezi klienty v Praze a Frankfurtu nad Mohanem
Černá, Jana ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Diplomová práce pojednává o sociálním fenoménu fitness a cvičení ve fitness centrech. Obsahuje deskriptivní a komparační výzkum návštěvníků fitness center v Praze a Frankfurtu nad Mohanem jako reprezentantů tohoto novodobého fenoménu. Jedná se o skupinu návštěvníků, kteří fitness centrum navštěvují ve svém volném čase. Výzkum se na teoretickém základu Bourdieova konceptu habitusu, sociálního pole a kapitálu snažil odhalit a popsat zvyklosti a hlavní motivace návštěvníků fitness center a jejich případné rozdíly či podobnosti v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Kopečková, Petra ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh respektuje a zároveň využívá svažitost pozemku, snaží se rozdělit nenásilnou formou dva různé světy-město a volnou krajinu. Podélná hmota řadové zástavby uzavírá zahrady stávajících domů na ulici Pastviny. Vytváří tak pomyslný práh do volné krajiny. Dále stoupají solitéry rozvolněně směrem k lesu a jsou natočeny podle os, které vytváří stávající zástavba. Koncept řadových domů je založen na motivu arkýře, který se objevuje také u bytových domů. Je vložen do volného prostoru mezi domy, čímž vzniká v prvním podlaží průhled do zahrady přes prosklenou jídelnu. Umožňuje tím kontakt ulice, domu a zahrady. Komplex je dále řešen formou šesti samostatně stojících bytových domů s 55 byty a společnými podzemními garážemi. Domy jsou rozděleny do dvou hnízd po třech objektech. Téměř každý byt má minimálně jeden soukromý venkovní prostor- předzahrádku, lodžii, terasu. Hlavní myšlenkou návrhu bytových domů je orientace vstupů do společného prostoru, kde se lidé setkávají. Domy díky tomuto prostoru mezi sebou komunikují. Výhledy do okolní krajiny umožňují lodžie, arkýře a terasy umístěné na fasádě nad sebou, Tyto prvky se v komplexu objevují několikrát a dělají hmotu plastičtější, oživují ji. Okolí domů tvoří zeleň, která navazuje na předzahrádky.
|
host ::
RSS.